Krkonoše, Malá Úpa 2015
Krkonoše - Malá Úpa
19. - 20. září 2015
Příjezdem do Polského střediska Karpacz začal náš podzimní dvoudenní zájezd. Stejně jako většinou, program obsahoval dvě varianty pro každý den.
Sobota, pěšky: Mohli jsme jít od dřevěného kostela Wang v Karpaczi postupně kolem dvou skupin skal až na hlavní Krkonošský hřeben. Tady u Poledních kamenů/Solneczniku, jsme se napojili na Cestu Česko-Polského přátelství a s výhledy Na Wielky a Maly Staw i daleko do Polské roviny jsme šli směrem ke Sněžce. Hoře obsazené davy turistů. My jsme se vydali dolů k Malému Stawu a ještě dolů do Karpacze na autobus. Po celý den bylo naprosto dokonalé počasí a právě to přimělo davy výletníků k návštěvě slavného kopce.
Sobota s lanovkou: Po vystoupení z autobusu jdeme na jedno sedačkovou lanovku z Karpacze na Kopu (1377 m.n.m.). Zařadíme se na konec fronty a po hodině a půl usedáme do sedaček. Jízda trvá asi 25 minut a překonáváme lehce přes 500 výškových metrů do cílové stanice. Od stanice jdeme po krásném dlážděném horském chodníku, za který by se nemuselo stydět žádné větší ani menší město, ke Slezskému domu, který je na polské straně úpatí Sněžky. Je krásné počasí a to vylákalo fakt davy lidí do hor. Stoupáme po červené turistické, což je kratší, prudší a totálně přeplněná cesta na vrchol naší nejvyšší hory. My s našima klukama jdeme svým tempem v davu lidí a spousta dalších lidí předbíhá zprava, zleva, zespod, z vrchu, další se přímo před váma zastaví tak, že zespod vás tlačí na ně. No hrůza. Konečně na vrcholu.Procházíme kolem polského Ufa, které je v obležení turistů. Jdeme kolem kaple k poštovně Anežce. Uvnitř jsou …....TURISTI. Ale jaký? U vchodu je cedule jak kráva, která ukazuje, že si máte sundat batoh, jelikož je uvnitř málo místa. Kolik turistů si myslíte, že nemá na zádech batoh. Ani jeden přátelé. Já si ho sundám a jdu do fronty na suvenýry. Pokaždé když se někdo otočí, dostanu ránu jeho batohem. Koupíme co chcem a prcháme ven. Tady je přeci víc místa. I když ne o moc. Cíl naší mise, vylézt na Sněžku s klukama je splněn, tak ustupujeme k směrem zpět dolů. Říkám si, že tenlhe nejvyšší kopeček republiky si můžou všichni srčit do prd...., no že už mě tady nikdo neuvidí. Toto předsevzetí porušuji hned druhý den. Zase jsem tady. Ale světe div se. Je to úplně jiná situace. Je to tady bez turistů a …. bez výhledu. Je mlha. Vidíme tak na 20 metrů. Ovšem užívám si to daleko víc. No, ale zpět do tlačenice směrem dolů ze Sněžky. Protlačíme se kolem řetězů ke slezkému domu a po chodníku jdeme k lanovce. Po cestě si odskočím bokem vykonat malou potřebu. Přijde ke mně Adam a ptá se co dělám. Tak mu to říkám. A on že se taky musí vyčůrat. Sklopí hlavu a dodává...teda vychcat. Čekáme asi 45 minut. Davídek usíná přímo ve frontě ve stoje. Po jeho probuzení nasedáme na lanovkou a jedem dolů na autobus. Tam docházíme přesně v 16 hodin. Po opadnutí euforie konstatujeme, že se to vydařilo a bylo tam i něco příjemného. :-)
Po exkurzi po Polských horách jsme se na noc vrátili do Čech. Konkretně do Horní Malé Úpy - Rennerových bud, kde jsme byli ubytovaní v chlupách Moravanka a Sněženka. Ranní výhled na ozářenou Černou horu nás natěšil na další úžasný den. Ale Sněžku jsme vyhlíželi marně. Přes tu se od sousedů valily mraky.
Neděle, vycházka: Z Pomezních bud jsme šli k chatě Jelenka. U ní jsme se vnořili do mraku a s ním jsme vydrželi přes Svorovou horu až na Sněžku. Na Sněžce nás čekaly netušené výhledy = ani jsme netušili co všechno můžeme marně vyhlížet. Ze střechy poštovny jsme dohlédli na úplně všechny stavby na vrcholu! Krakonoš je šprýmař. Necelou hodinu po našem odchodu zmizel i náš věrný druh mrak. A sluníčko zase jednou ozařovalo celé pohoří, abysme se cestou dolů mohli ohlížet, odkud že jsme se to mohli rozhlížet. Sestup byl přes Růžohorky na Spálený Mlýn.
Neděle, tůra: Náročný pochod začal od Moravanky a šlo se na Pomezní boudy. Dál do Malé Úpy do hospůdky u kostela. Následující etapa treku vedla ke Spálenému Mlýnu, ale ještě před nástupem do autobusu se čerpaly síly na závěrečný úsek v hotelu Javor.
V plném počtu a bez jakékoli újmy jsme se všichni sešli na odjezd domů a vlastně vstříc příštím výletům.
Zájezd zařídili manžele Havlíčkovi.